Mohlo by se zdát, že v zimě, kdy je celá příroda schovaná pod vrstvou sněhu, se všechny rostliny uloží k zimnímu spánku a budou nabírat potřebnou energii na jaro. Opak je však pravdou! Najdou se keře, které se probouzí právě v zimním období a z pod sněhu a jinovatky vykouknou jejich pestrobarevné květy. Pojďme se společně podívat na to, jak dokáže být příroda mocná čarodějka.

Není se, ale čemu divit, takové sněženky a bledule vídáme brzo z jara, kdy pomalu vykukují ještě z pod závějí sněhu a nepřekvapí nás to. Tak proč by nás měly překvapit keře, které kvetou právě v zimních měsících. Můžeme jejich květy pak zahlédnout ve sněhovém hávu a celá zahrada se rázem změní v pohádkové místo.

Prvním zástupcem těchto rostlin je například kalina bodnantská. Jedná se o opadavý keř, jehož květy můžeme zahlédnout na holých větvičkách v průběhu prosince. Jsou zbarvené do bílo-růžova a poznáme je podle trubkovitého tvaru a velmi pronikavé vůně. Kalina dělá na zahradě parádu i na podzim, kdy se její listy zbarví do vínové barvy. Potřebuje mírně kyselou půdu a pravidelnou zálivku.

V průběhu ledna a února se můžeme radovat z kvetoucích vilín. Jsou to drobné květy, které vyrůstají z výhonů ještě před tím, než se na větvičkách objeví první listy. V mrazivých dnech se květy zavinou dovnitř květu, a jakmile na ně zasvítí sluníčko, rozvinou se opět v celé kráse. Jejich květenství má většinou žlutou barvu, ale sehnat se dají i kultivary s oranžovými nebo červenými kvítky. Této rostlině bude vyhovovat slunné stanoviště, kde bude mírně kyselá půda a dostatečná zálivka.

Dalším pozoruhodným keřem je zimokvět časný, který kvete v průběhu ledna až března. Zimokvět potřebuje slunné místo a i když kvete v zimních měsících, silný mráz mu příliš nesvědčí, proto je lepší mladé rostliny předpěstovávat ve skleníku.